Na jednom sportovišti mohou být podle současných protiepidemických nařízení jen dva hráči. Proto trenéři z akademie vytvořili v areálu jihlavského stadionu několik oddělených stanovišť, na nichž se hráči po pěti minutách střídají. Využívají vše, co se dá – průchod na hřiště, parkoviště, schody na tribunu, prostor za střídačkami, chodník před stadionem a samozřejmě také hřiště s umělým trávníkem.

„Je to složitá doba, ale díky tomu, že můžeme alespoň ve dvojicích trénovat, je to pro kluky určité vysvobození a je to přínos,“ říká Ivan Čermák, trenér kategorie U14 Regionální fotbalové akademie Kraje Vysočina.

Stejně to vidí i jeho nadřízený, šéftrenér akademie, Marek Hábl. „Tuto situaci nikdo z nás nezažil, ale snažím se to brát jako výzvu a je na nás trenérech a hráčích, jak ji zvládneme,“ myslí si. „Měli jsme spoustu reakcí od rodičů, kteří si přáli, aby kluci trénovali alespoň ve dvojicích. Cítili jsme, že kluci chtějí být i v této omezené míře na hřišti, ale hlavně chtěli být spolu, i když jen ve dvojících, a s námi. Ten sociální kontakt je v této době možná to nejdůležitější,“ zamýšlí se zkušený mládežnický trenér.

Hráči trénují odpoledne, až jim skončí distanční on-line výuka a rodiče je přivezou do tréninkového areálu. Šatny využít nemohou, a tak se převlékají venku. Utvoří dvojice a jdou na připravená stanoviště. Po pěti minutách se ozve hvizd hlavního trenéra, což je signál pro všechny, aby se přesunuli na další stanoviště. Tak aby se jednotlivé dvojice nepotkaly. Na každém stanovišti má dvojice svého trenéra.

„Naším cílem bylo zapojit do tréninku co nejvíce míč, ale snažíme se tam mít i další věci, jako třeba atletickou a silovou průpravu. Na některých stanovištích jsou i odpočinkové činnosti jako třeba nohejbálek,“ líčí hlavní trenér Čermák.

Šéftrenér akademie Hábl se snaží vidět v současné pandemické situaci i výhody. „Věnujeme se v této době více míči a technickým dovednostem v detailech. Je to ideální stav, trenér je sám na dva kluky a může jim detaily opravovat,“ popisuje.

Spokojení jsou i hráči, možnost trénovat ve dvojích rozhodně vítají a jsou za ni rádi. „Byl bych samozřejmě raději, kdybychom tady byli všichni pohromadě a mohli bychom si zahrát, ale mě to baví i takto. Ve dvou je to určitě lepší než být doma a běhat sám na zahradě,“ říká Jakub Exner z kategorie U14. „Hlavně je fajn, že když něco udělám špatně, trenér mě tady opraví,“ dodává jeho spoluhráč Radek Palán.